Obec Andělská Hora - oficiální stránky

Propagujte i svojí stránku

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

 

Rozklikávací rozpočet

 

Karlovarský kraj

 

logo

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

R. 1848 panství Kysibl (Stružná), kraj Loketský, politický a soudní okres Karlovy Vary. V latinských textech Angelodomus, ve starých českých pramenech Andielska Hora, v německých Engelstad, Engelstadt, Engelspurk, Engelhaus...

A. Hora

 

Andělská Hora - hrad
kopie kolorované rytiny neznámého autora kolem r. 1810 (Karlovarské muzeum)

Historický vývoj Andělské Hory

V ploché rovinaté krajině mezi Karlovými Vary a Bochem, při státní silnici na Prahu, zvedá se nečekaně z terénu mohutný kopec ukončený rozeklaným skalnatým temenem a ozdobený siluetou rozvalin hradu (713 m.n.m.) Andělská Hora pod nimiž se k úpatí vrchu přimyká stejnojmenné městečko (633 m.n.m.) První písemná zmínka o hradu je z roku 1402, kdy Boreš z Oseka je uváděn sezením na Andělskké Hoře, a dá se podle ní předpokládat, že hrad byl založen koncem 14. století nebo počátkem 15. století.

Po smrti Oldřicha z Hazemburka roku 1414 se Andělská Hora stává korunním majetkem a byla patrně spravována loketským pukrabím. Za husitských válek kolem roku 1429 dobyl hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a vytvořil z něho opěrný bod při četných výpadech na Loketsko, Chebsko a do Bavor.

Po bitvě u Lipan v roce 1434 byla Andělská Hora císařem Zikmundem dána jako léno Kašparu Šlikovi, ale v roce 1461 ji král Jiří z Poděbrad vrací Hazeburkům. Na počátku sedmdesátých let 15. století se stávají majiteli hradu pánové z Plavna, a přibližně v osmdesatých letech za Jindřicha III. z Plavna bylo v podhradí Andělské Hory založeno i městečko. Později kupují celé panství Colonové z Felsu a na Šenkenberce a koncem 16. století přestává být hrad sídlem majitele panství.

Linhart z Colonu, který patřil mezi iniciátory stavovského povstání v roce 1618, se zúčastnil defenestrace na Pražském hradě a ve válce mezi císařem a českými stavy stál vedle hraběte z Thurnu a v čele stavovské armády. Padl v bitvě u Sitzendorfu v dubnu 1620 a místodržitelským patentem z roku 1621 byly jeho statky konfiskovány. Roku 1622 byly prodány komorníkovi císařské rady Heřmanu Černínu z Chudenic a v majetku tohoto rodu zůstaly.

Městečko

Městečko Andělská Hora při úpatí skalnatého ostrohu vzniklo v poslední čtvrtině 15. století za Jindřicha III. z Plavna a svou dispozici naznačuje, že jde o městskou zástavbou vzniklou založením na "zelenem drnu".

Osu tvoří podélné náměstí obklopené ze tří stran frontou nízkých domků, většinou o jednom podlaží nebo přízemních. Delší severní stranu náměstí uzavírá farní kostel sv. Mikuláše, původně gotický, postavený 1478-1490 E. Braunem. V roce 1497 bylo městečku udělo privilegium a městský znak (přifařena Olšová Vrata a Sedlečko). Základ ekonomické aktivity obyvatel Andělské Hory tvořil obchod, řemesla a zemědělství s proměnnou intenzitou. Odraz této aktivity se projevil od rokou 1500 v zavedených výročních trzích a od roku 1571 vpravidelných čtrvtletních trzích.

Mnoho domů v městečku bylo potom postaveno z kamene hradu. Na konci feudalismu mělo městečko 134 domů a téměř osm set obyvatel. Ti se živili předevšín zemědělstvím a dobytkářstvím. Zastoupena byla i řemesla. V roce 1806 zdy bylo 23 řemeslníků a v roce 1831 jich bylo již 80. Z řemesel to zpočátku bylo hlavně tkalcovství (haleny z Andělské Hory byly až do začátku 19. století známým pojmem v obchodě). Postupně strojní výroba tuto manufakturu vytlačila a obyvatelé museli hledat náhradní obživu.

V roce 1608 bylo městečko postiženo morem a zemřelo 73 obyvatel. Kostel vyhořel roku 1641 a znovu v roce 1716 za požáru města. Na východní straně náměstí upoutá pozdně barokní radnice. Mnoho domů v městečku bylo potom postaveno z kamene pustého hradu.

Další zaměstannost ovlivnil rozvoj a potřeby blízkého lázeňského místa Karlových Var. K většině podnikatelům patřil kameník a silničář Petr Wolf, který zaměstnával 70 dělníků. Některá jeho díla se zachovala dodnes: zámek Kysibl (stružná), pavilon pramene v Kyselce, zámecká kolonáda.

Navíc bylo městečko oblíbeným výletním místem karlovarských lázeňských hostů, mezi něž patřil roku 1786 i J. W. Goethe, který zde oslavil své 37. narozeniny. V letech 1720 - 1790 zaznamenává městečko maximální rozkvět. V tomto období zde žilo kolem 2000 obyvatel. Od druhé poloviny 19. století jejich počet klesal až do začátku druhé světové války a to z důvodu dlouhodobě se projevujících ztrátě podmínek k životnosti sídla, o změnách vnějších vztahů a názorů na životní úroveň (urbanizace směrem do Karlových Var, omezování výrobních sil v důsledku vyšších nároků na technickou vybavenost, stagnující podmínky k vyšším nárokům na životní úroveň.

Původní podoba městečka byla zničena za velkého požáru roku 1887. Po násilném připojení pohraničí k Německu v roce 1938 byl statut městečka zrušen. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo Andělské Hory vysídleno. Byly zpřetrhány tradice a zvyky. Noví osadníci neměli a ani nemohli mít takový vztah k půdě, jako mají starousedlíci v oblastech, kde rody hospodaří na půdě i několik staletí. Osadníci měli v podvědomí obavy z možného návratu původního německého obyvatelstvo. Nejen po 2. světové válce, ale již 19. století po městském požáru se projevil úbytek domů, který již nebyl nahrazen. S další obnovou a rozvojem městečka se tudíž nepočítalo již před 100 léty. Andělská Hora, se stala od 1. července 1975 součástí města Karlových Var.

Nejbližší historie, tj. období po roce 1989, je obdobím velké stavební aktivity na území obce. Byla rozšířena území pro výstavbu rodinných domů a v někerých případech povolena přestavba chat na domky k trvalému bydlení. Nárůst počtu obyvatel je samozřejmě spjat s potřebou rozšiřování zázemí pro splnění jejich potřeb. Změny vlastnických vztahů nám připravily několik velice závažných zásahů do života obce. Dále jsme přišli o bývalou radnici stojcí na náměstí, kterou Jednota prodala fyzické osobě. 

 

Západočeský alchymista


V předbělohorské době, kdy zdejší hrad držel Linhart Colonna z Felsu, jenž patřil k předním osobnostem stavovské opozice, zde byla alchymistická laboratoř. Pracoval tu Jakob Tentzel, jehož pojednání o alchymii se nalézá ve sborníku z pražského Národního muzea De metallis diversi tractatus.


Martin Stejskal: Labyrintem tajemna, Paseka 1991, 1.5. 2003